Vznik a rozšíření heraldiky

• v první třetině 12. století se objevují kronikářské zprávy o ojedinělých znameních na štítech velmožů
• během druhé křížové výpravy došlo k velkému rozšíření erbů mezi rytíři táhnoucími do Svaté země – praktická potřeba
• ve 13. století se začínají erby objevovat i u nižších vrstev feudality, běžnější jsou i erby šlechtičen, sporadicky nalezneme i erby ostatních osobně svobodných členů tehdejší společnosti – měšťanů, církevní hierarchie, další znaky jsou pojímány jako znaky zemí
• ve 14. století došlo k velkému rozšíření erbů měst
• od 15. století erby využívají také různé spolky, korporace a cechy
• Zpočátku ryze vojenský charakter znaků byl brzy zatlačen významem právním (znaku užívají právnické osoby: církevní i světské instituce). Významným mezníkem se stává vynález a rozšíření palných zbraní, se kterým rytíři ztrácejí svou výlučnost v bojích. Praktické užití znaků ještě nějaký čas přetrvává na rytířských turnajích, teprve po jejich zániku se znak stává čistě symbolem a spíše než na praktičnost se hledí na jeho pompéznost a dekorativnost.