Rostliny a jejich části


celé stromy – s kořeny, bez kořenů. Malované s neúměrně velkými listy, aby bylo poznat tvar :

  • lípa (lipový list), dub (také samostatné žaludy, případně žaludy s listy), jedle (původně byly asi všechny jehličnaté stromy jedle, v novodobé heraldice se objevují i jiné, spíše ve znacích měst)
  • palma, jabloň, hrušeň, uschlý strom
  • ostatní stromy se objevují jen zřídka, v mluvících znacích měst

vinná ratolest (hrozen), lekno (dva lipové listy na dlouhých stvolech, dole srostlé s náznaky kořenů), trojlist (tři lipové listy obvykle vidlicovitě spojené), jetelový list, kopřivový list, obilný klas, obilný snop, orobinec

granátové jablko (je puklé a v puklině jsou vidět jádra, má okvětí v podobě koruny a stopku, někdy i s listy), makovice, česnek, hrachový lusk, zelí, bodlák...

květina obecně, růže (kreslí se stylizovaná v pohledu zepředu, o pěti srdcovitých listech s okrajem ohnutým dovnitř, mezi nimiž vyčnívají vždy zelené kališní lístky a uprostřed je zlatý semeník. Je-li růže více či méně jak pětilistá, je nutné to hlásit), lilie (ne/přepásaná), karafiát, libeček, pelyněk...

ostrev (suché větve s osekanými suky, jejichž počet je nutné hlásit. Sloužila místo žebříku k slézání hradeb), hořící ostrev = pochodeň, věnec (z květin, zelený, routový)...


© Katedra historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci