Přilba (přilbice, helm, helma)


Typy přileb

  • o hrncová přilba – nejstarší typ přilby používané v heraldice, udržela se až do konce 13. století
  • o kbelíková přilba – používala se od poloviny 13. století po celé 14. století. Pozdnímu typu této přilby se říká cylindrová
  • o kolčí přilba – první doklady její existence jsou ze 14. století, k jejímu hlavnímu rozšíření však došlo ve století následujícím
  • o turnajová přilba – stejně jako předchozí typ přilby, se vyvinula pro potřeby rytířských her, také přibližně ve 14. století
  • o mřížková přilba – vznikla na sklonku 15. století z turnajové přilby vložením příčných tenkých proužků mezi svislé tenké pásky chránící oční otvor
  • o burgundská přilba – objevuje se v některých západoevropských pramenech od 16. století. Jedná se o turnajovou přilbu s pohyblivým hledím. U nás se téměř neužívala

Přilbice bývají zakresleny ve stříbrné barvě nebo barvě leštěného železa. Mohou mít zlaté okraje. U turnajové a mřížkové přilby jsou pravidlem zlaté mřížky a od 16. století také monile – peníz nebo medaile na zlatém řetěze zavěšená kolem krku. V téže době se objevily i celé zlaté přilby, proto byl učiněn pokus o systematizaci:

  • o zlatá turnajová helma – králové a suverénní knížata
  • o stříbrná turnajová helma se zlatými mřížkami – vyšší šlechta
  • o celostříbrná turnajová helma – nižší šlechta
  • o kolčí přilba – erbovní měšťané a uživatelé osobních znaků

Zlaté přilbice je nutné při blasonu hlásit, naopak monile a vyložení, které je u všech přileb červené se neblasonuje. Podobně se nehlásí ani postavení přilby. U vodorovného štítu je uprostřed, u štítu nakloněného na vyvýšeném rohu. Mohou být přivrácené k pozorovateli nebo natočené doprava nebo doleva.

Původně byla nad jedním štítem jen jediná přilba, od 15. století dochází ke zmnožování počtu přileb. Důvodem proto bylo spojování znaků manželů, nebo připojení znaku vymřelé rodiny. Ještě později přichází pokus počet přileb nad štítem nějak systematizovat podle stupně šlechtictví.

Při kresbě přilby je třeba dbát, aby odpovídala stylu zvoleného štítu a také stupni urozenosti erbovníka. Nesmí se také vznášet nad štítem, ale být na něm pevně posazena.


© Katedra historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci