První reforma římského kalendáře, spojovaná se jménem Numus Pompilius

Reforma proběhla v 7. století př. K. a vzniká kalendář lunisolární, rok má 12 (nebo 13) měsíců a trvá 355, 377 nebo 378 dní:

• Martius 31 dní
• Aprilis 29 dní
• Maius 31 dní
• Junius 29 dní
• Quintilis 31 dní
• Sextilis 29 dní
• September 29 dní
• October 31 dní
• November 29 dní
• December 29 dní
• Januarius (Janus – bůh času) 29 dní
• Februarius (Februs – bůh podzemí) 28 dní
• Mercedonius = Mensis intercalaris = hrudný měsíc 22/23 dní

Hrudný měsíc se vkládal po svátku Terminálií (23. 2.) jednou za dva roky. Únor skončil 23.2., pak následoval hrudný měsíc o 22 či 23 dnech, k němuž přibylo na konci 5 dní z února.

Opakující cyklus čtyř let vypadal následovně:

355 dní

377 dní = 355 +22

355 dní

378 dní = 355 +23

1465 dní = tj. průměrně 366 dne a 6 hodin ročně

Každý měsíc má 3 konkrétně určené dny: Kalendy, Nony a Idy, související s fázemi Měsíce, které jsou používány stejně jako v předchozím lunárním kalendáři

191 př. K. je přijat Lex Acilia, jímž je počátek roku ustanoven na 1. ledna