Juliánská reforma

Juliánská reforma římského kalendáře (prosadil ji Gaius Julius Caesar dle návrhu astronoma Sosigena)

Reforma proběhla 46 př. K. a zavádí kalendář solární (rok má 12 měsíců a trvá 365 nebo 366 dní).

Nejdříve je třeba napravit škody, způsobené nevkládáním hrudného měsíce, proto rok 46 př. K. má dva hrudné měsíce, trval 445 dní (annus confusionis ultimus)a v našem počítání trval od od 13. 10. 47 do 31. 12. 46 př. K.

Poté je třeba zabránit stejným problémům, proto je zrušen hrudný měsíc (Mercedonius), je upravena délka měsíců a základem kalendáře se stane je rok o 365 (366) dnech.

Januarius 29 + 2 dní
Februarius 28 (29) dní, přestupný den se vkládal na místo hrudného měsíce tj. dne 24. 2. (VI ante Kalendas Martii) bylo 1x za 4 roky dvakrát
Martius 31 dní
Aprilis 29 + 1 dní
Maius 31 dní
Junius 29 + 1 dní
Quintilis 31 dní
Sextilis 29 + 2 dní
September 29 + 1 dní
October 31 dní
November 29 + 1 dní
December 29 + 2 dní

Opakující cyklus čtyř let vypadal následovně:

365 dní

366 dní

1461 dní = tj. průměrně 365 dnů a 6 hodin ročně

Každý měsíc má 3 konkrétně určené dny: Kalendy, Nony a Idy, ty ovšem prodloužením měsíců přestaly souviset s fázemi Měsíce a tradičně označují jen 1. (Kalendy); 5. nebo 7. (Nony) a 13. nebo 15. (Idy) v měsíci.