Reforma proběhla roku 1582 a řešila postupně narůstající rozdíl mezi občanským rokem (365 dní a 6 hodin) a tropickým rokem (který 365 dní, 5 hodin, 48 minut, 45,5 sekund). Každý rok se kalendář předběhne o 11 minut 14,5 sekundy, což za 5 let dělá přibližně 1 hodinu a za 128 let 1 den.
První zprávy o tomto problému máme z 13. století, problémem se zabýval i kostnický a lateránský koncil (požádal o pomoc Mikuláše Koperníka) i koncil tridentský, nic se však nerozhodlo.
1576 Antonius Lilius (Antonio Giglio) předložil papeži výpočty svého bratra Aloisia (Luigi Giglio), který vzal za základ Koperníkův výpočet tropického roku (365 dní, 5 hodin, 49 minut, 12 sekund)
24. února 1582 po diskuzi návrh papežem vyhlášen bulou Inter gravissimas, vydanou v Tusculu a zveřejněnou 1. března 1582
Nejdříve je třeba napravit škody dané nepřesným výpočtem a v roce 1582 (annus corectionis) je třeba vynechat 10 dní, tj. po 4. 10. 1582 mělo následovat 15. 10. 1582 (den v týdnu měl zůstat nezměněn).
Poté je třeba zabránit stejným problémům, což se stalo tak, že během 400 let bude třeba vynechat 3 dny
Problematika centenárních let (tj. těch které mají na konci dvě nuly) – všechny by měly mít 366 dní, ovšem ty, které nejsou dělitelné 400 beze zbytku, budou mít 365 dní tj.:
Přijetí gregoriánské reformy bylo obtížné kvůli nábožensky rozdělenému světu. V dohodnutém termínu ji přijala pouze Itálie, roku 1582 ji přijaly ještě katolické země (Španělsko, Francie, Flandry)
U nás pražský arcibiskup Martin Medek se pokoušel o její přijetí, ale byla prosazena mandátem Rudolfa II. ze dne 3. prosince 1583 a to tak, že
Těžší situace byla v nekatolických zemích:
protestanstská část Německa + Dánsko přijala reformu roku 1700 (18. 2. – 1. 3. 1700), Anglie 1752 (2. 9. – 14. 9. 1752), Švédsko 1753 (17. 2. – 1. 3. 1753), Rusko 1918 (31. 1. – 14. 2. 1918, proto také Velká říjnová socialistická revoluce se slavila 7. listopadu) a Řecko až roku 1924 (10. 3. – 23. 3. 1924).