Pokud se jednalo o 25. 3. před naším začátkem roku byl to calculus Pisanus,
pokud to bylo 25. 3. po našem počátku roku jednalo se o calculus Florentinus.
Na 25. 3. připadal svátek Zvěstování Panně Marii Annuntiatio B. Mariae, kdy došlo k Vtělení Krista a začátek jeho pozemského života Incarnatio Christi.
PISÁNSKÝ způsob byl rozšířen méně:
Říše: jen za Fridricha II. Sicilského (občas).
Papežové: v papežské kanceláři se střídá v letech 1088 – 1145 se střídá s florentským počtem.
Itálie: používán také v Lucce, Arezzu a Lodi.
FLORENTSKÝ také mos Treverensis, Lausonnensis, Anglicanus
Říše: používá jej kancelář některých císařů např. Fridricha II., Filipa Švábského, Oty IV. Objevuje se zejména v Trevíru, na kolínském arcibiskupství, také ve Švýcarsku – lausannské diecézi.
Papežové: používán v papežské kanceláři v 10. – 13. století ale nejednotně, převládl od pontifikátu Evžena III. převládl, papežské buly podle něj byly datovány až do roku 1691.
Itálie: Normané (na Sicílii do 16. století). Cisterciáci podle něj datovali v celé Evropě.
Anglie: používán v letech 1155 – 1752, zpočátku však nikoliv výlučně.